Callis, 8.dopis pro Cathrine

27. září 2011 v 19:20 | °Majdush° |  Caliss, protože život není pohádka
Milá Catherine,
Dneska je 2. listopadu. Je zvláštní den. Dneska je mi patnáct!!!! Konečně! Nemohla jsem se těhle narozenin dočkat! Konečně mám platnou občanku! Konečně můžu... Nemysli si nic špatného, ale je to tak, ne? Mamka mi slíbila několikapatrový dort. Nevím proč, ale mám pocit že to prožívá ještě víc než já. Ale tak o dort nemám strach. Spíš se bojím té velké narozeninové oslavy. Babičky, dědové, strýcové a tetové. Teda samozřejmě tety. Bratranci, sestřenice a kdoví kolim dalších lidí pro mě naprosto nepodstatných. Vůbec se mi nechce vylézt z postele. Nejradši bych zalezla pod peřinu a přenesla se někam do krajiny snů. Kde jsem jen já a David Henrie. Ten herec z Kouzelníků z Waverly. Tam hraje Justina. Nevím jak komu, ale mě příde neuvěřitelně slaďoučkej!
A zítra už jdu do školy. Tam, kde je Patrik. Tam kde se do mě zase budou snažit natřískat co nejvíc informací o nějakejch oxidech, rovnicích a větné skladbě. Taková nuda! Nechápu k čemu mi to v životě bude... Ale co. Nechám to být. Teď vstanu, aby mě ještě někdo neseřval.
Tvoje už patnáctiletá Lissa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama